Ekonomická okupace

Zažil jsem ve svém životě dvě okupace našeho státu. Jedna byla hardvérová, kdy v r.1968 Brežněv poslal do ČSSR tanky a milion vojáků. Železné šílenství, železná politika, železné mozky. Natřeno na zeleno.

Tehdy jsem říkával svému otci, členovi KSČ, tati, vy jste ale kolaborantská strana Československa, nikoliv komunistická, vždyť vy vlastně jenom zajišťujete mocenský servis okupační moci. Tatík se tehdy mohl zbláznit, ty tomu nerozumíš, seš mladej blbec, vůbec nevíš, jak to ve světě chodí, to chceš, aby tady byla americká armáda? Pak jsem mu vždy předhodil jména kolaborantů co napsali zvací dopis, Bilak, Kolder, Indra, asi si to pamatuji dobře, a bylo po rodinné pohodě.

 Druhá okupace, kterou právě prožívám a vnímám, je okupace softvérová. Neviditelní pracháči poslali do ČR miliony, miliardy peněz v různých formách. Invaze kapitálu. Výroba kolonie ze suverénního státu v přímém přenosu a za pochodu. Za miliardy se dá koupit vše, čest, slušnost, svoboda, pravda, životy, budoucnost i minulost, radost i žal. Záleží jenom na tom, kdo prodává, a zda vůbec chce prodat. Invaze kapitálu, to je vlastnost imperializmu. Neboť impérium se buduje buď tanky, nebo kapitálem.

Kdo napsal zvací dopis? Ke druhé okupaci nikdo. Ono stačilo použít doporučení měnového fondu a realizovat velkokrádež zvanou privatizace bez právního rámce. Viníky privatizace známe. Připojme jejich jména k výše uvedeným Bilakům. Pohrdejme jimi.

 Slovo imperializmus jsem v poslední době použil patrně jenom já, nikde jsem ho nečetl, média se mu vyhýbají. Ale je to slovo, které přesně vystihuje daný stav. Známá ekonomka I.Š. používá k popisu naší země slovo - kolonie. Myslím, že to není ono. Kolonie sama o sobě nemůže existovat. Kolonie patří k nějakému impériu, od toho je to přece kolonie.

 I za druhé okupace, měkké, je potřeba někdo, kdo pro okupační moc zajišťuje mocenský servis. To jsou někteří dnešní politici. I když, slovo politik je na tu sebranku příliš nóbl. Takový politik se nechá zvolit na základě líbivého volebního programu, a hodinu po volbách svůj volební program zradí. Je to lhář, podvodník, grázl a darebák. Vidíme je někdy i v televizi, hajzlíky.

 Mezi dnešními politiky a tehdejšími komunisty je rozdíl takový, že dnešní jdou po penězích a moci jako slepice po flusu. Komunisti nekradli, jejich mzda byla tabulková, moc měli omezenou. Zločiny v 50-tých letech nadiktované sovětskými stalinisty jsou o málo horší, než dnešní lichvářsko- exekutorské útoky na obyvatelstvo, a ekonomické útoky na stát.

Po komunistech zůstal alespoň fungující stát, který stačilo pouze poopravit, po dnešních politicích ani tráva neroste.

 Jak jsem pochopil, už nám nepatří ani Česká národní banka, což lze odvodit z toho, že je nezávislá na vládě a parlamentu této země. Jak vůbec může existovat v parlamentní demokracii instituce nezávislá na vůli a moci lidu? Proč nám banka před vánoci ublížila? Proč musela koupit americké dluhy? Kým je národní banka řízena? Okupační mocí?

 Nevolám po starých pořádcích, protože jsem s nimi nesouhlasil, s novodobou kleptokracií se však ztotožnit nemohu. Řešení vidím, např. v ekonomické svobodě a samostatné měně, nemáme ani jedno, ale to je na další blog.